Karafiátové růže – jejich odrůdy a péče o ně

Na péči nenáročné karafiátové růže

Odrůdy karafiátových růží nejsou na volbu vhodného stanoviště příliš náročné. Vysadit je tak můžete nejen v teplých oblastech, ale klidně i v podhorských polohách. Vyhovovat jim ale spíše bude stanoviště vlhčí než to s delším letních suchem. Na zahrádce sázejte takovou růži nejlépe do lehkého polostínu a vyvarujte se výsadby u jižní stěny.

Půda by měla být hlinitá. Ve sléhavé jílovité nebo rychle vysychající písčité půdě se růžím moc dařit nebude. V případě těchto růží zásadně nepřidáváme do půdy vápník. Karafiátové růže totiž docela často trpí bledničkou, která způsobuje zesvětlení původně sytě zelených listů. Pokud máte na zahrádce zásaditou půdu, okyselte ji trochou neupravené rašeliny.

Výsadba karafiátových růží

Karafiátové růže se nejlépe vysazují na podzim, tedy v říjnu či v listopadu. Tehdy budou mít květiny ten správný dostatek vláhy. Pro růže vyhloubíme jámu o šířce 40 cm a snažíme se dodržet odpovídající vzdálenost mezi jednotlivě vysazovanými růžemi nebo jinými rostlinami. Kvůli své rozpínavosti se karafiátové růže nehodí do malých zahrádek.

Omlazující řez karafiátových růží

Pokud jde o následnou péči o karafiátové růže, důležitý je především řez v předjarním období. Tehdy je třeba těsně u země odstranit suché, namrzlé a jinak poškozené větve. Někdy se u takového základního předjarního řezu karafiátových růží doporučuje odříznout i nejstarší a nejsilnější větve, čímž dojde k účinnému omlazení celé rostliny. Díky tomuto řezu udržíme keř růží hustý tak akorát, navíc jej neustále omlazujeme. Ponechané výhonky lehce zkrátíme a celkově keř upravíme do jednotného tvaru.

Starším karafiátovým růžím je dobré v měsíci březnu dodat trochu minerálního hnojiva s dostatečným množstvím živin. Dobrou zprávou pro všechny zahrádkáře je, že karafiátové růže skvěle odolávají mrazu i případným houbovým chorobám.

Karafiátové růže a jejich odrůdy

Pokud jde o jednotlivé odrůdy karafiátových růží, patří k nim především klasická odrůda „F. J. Grootendorst“ s tmavě růžovými květy, „Pink Grootendorst“ se světle růžovými květy, „Grootendorst Supreme“ s červenými květy a „White Grootendorst“ s bílými květy.

Pravdou ale je, že květy růží karafiátového vzhledu spatřily světlo světa ještě před objevem odrůdy „F. J. Grootendorst“. Už roku 1891 byla totiž vyšlechtěna růže s názvem „Fimbriata“ (neboli „Dianthiflora“). Je sice nižší než odrůda „F. J. Grootendorst“, ale její květy v záplavě zelených listů mnohem více vyniknou. Mají bílou barvu s lehce narůžovělým nádechem. Velké jsou asi 7 cm a počet korunních plátků se u této růže pohybuje mezi 10 až 15. Opět byla i v tomto případě při šlechtění použita jako matečná odrůda růže svraskalá. Tou šlechtitelé zkřížili růži „Madame Alfred Carriere“ z roku 1875, přičemž se jedná o odrůdu intenzivního růstu s opakovaným kvetením. „Madame Alfred Carriere“ se pyšní plnými a velkými květy v bílé barvě.