
Za okny se ještě z posledních sil plouží zbytky zimy, zatímco se první sluneční paprsky probíjejí zkřehlou krajinou. Příroda se rozespale probouzí a zpod prochladlé země už se mají k životu první poslové jara – sněženky. Pomalu rozevírají své sněhobílé hlavičky a hlásí všem a všemu okolo, že jaro v celé své kráse přijde co nevidět. Kvetou už tyhle něžné květinky i na vaší zahrádce?
Právě sněženka v sobě snoubí poslední doteky vzdávající se zimy a ty první něžné, kterými dokáže pohladit jaro. Přesto právě sněženky chybí v mnohých zahradách...
Latinský název Galanthus znamená doslova „mléčně bílá květina“, v lidové mluvě si pak sněženka vysloužila další pojmenování jako třeba „sněhovka“, „vyskočilka“ či „koukoříček“. Jak ve volné přírodě, tak v zahradách u nás roste zejména klasická sněženka podsněžník (Galanthus nivalis). Ta dorůstá až do výšky 15 centimetrů, přičemž z každé cibulky vzejde jeden sněhobílý květ. Čistě bílou barvu nesou tři vnější okvětní lístky sněženky, tři rovněž bílé vnitřní lístky jsou navíc ozdobeny zeleným znakem ve tvaru stříšky.
Tolik k prosté kráse té nejtypičtější ze sněženek. Pozoruhodné jsou ale i další odrůdy. Oblíbenou mezi zahrádkáři se stala například Galanthus S. Arnott, která dorůstá až do výšky 20 centimetrů a z jejíchž květů se line podmanivá vůně medu. Vnější okvětní segmenty této sněženky se navíc obracejí přímo za sluncem.
Na našem trhu běžně seženete především cibulky klasické i velkokvěté sněženky podsněžník, v internetových obchodech si pak můžete objednat i vzácnější druhy této květiny. Cibulky sněženek však mají tendenci rychle vysychat, a tak je jejich pozdější ujmutí se značně problematické. Nejlépe tedy bude, když získáte cibulky sněženek ještě čerstvě po vyrýpnutí nebo přímo v květináči. Vlhkost v nich po nějakou dobu udrží i obalení čerstvým mechem.
Cibulky sněženek sázíme v září až říjnu, a to do hloubky 8 až 12 centimetrů. Sázíme je přímo ve skupinkách, protože trsy rozkvetlých sněženek pak působí mnohem podmanivějším dojmem než je tomu u solitér. Zemina by před výsadbou měla být kvalitně a do hloubky propracována. Ke každé cibulce můžete navíc přidat i trochu kostní moučky, v závěru sezóny pak půdu přihnojujeme substrátem na rajčata. Sněženky nemají rády jílovitou půdu, nedaří se jim ani v půdách trvale přesušených. Nejlepší je pro ně neutrální až zásaditá půda na stinném stanovišti. Pokud jsou vydatně zalévány, zvládnou i vysazení na přímém slunci. Sněženky se obvykle množí celkem snadno šířením dceřinných cibulek.
Tyhle půvabné posly jara můžete bez problémů pěstovat i v truhlících na okenních parapetech a klidně je použít také k řezu do vázy. Záhony pokryté sněhobílými koberci sněženek vám pak pomohou rozsvítit ve stejnou dobu kvetoucí krokusy, ladoňky, talovíny či bramboříky. Rázem tak budete mít na zahrádce jaro v celé barvě duhy...
Pro další články, příspěvky a soutěže navštivte naše FB stránky Byt Dům Zahrada.
Komentáře