
Kolikrát ještě zahradu poskrovnu halí sníh, zatímco už se z hlíny derou na svět první květy rozespalých krokusů. Hýří paletou typicky jarních barev a oznamují, že jaro už je za dveřmi. Máte i vy na zahrádce tyto vděčné stálice?
Krokus neboli šafrán je takovou klasickou pestrou cibulovinou v českých zahradách. Najít ho ale můžeme téměř na celém území Evropy a v Malé a střední Asii. Krokus nás bude svými pestrobarevnými květy těšit od února do dubna, existují ale i druhy, které vykvétají na podzim. Krokusy mnohdy vyrůstají, ještě když je půda pod sněhem. Kvetou v působivých jarních barvách a dotváří je úzké zelené lístky s bílými proužky. Někdy listy raší zároveň s květy, jindy se tvoří až po odkvětu. Když krokus odkvete, odumře s ním i stará mateční cibulka a vytvoří se nová spolu s dalšími dceřinými cibulkami. Na zimu pak většina druhů krokusu zatahuje listy.
Krokusy mají rády slunné (ale chráněné) stanoviště s vlhkou půdou, v polostínu totiž špatně nakvétají. Půda by ale měla zároveň být vzdušná a dobře propustná. Skalkové druhy krokusů je vhodné sázet do míst s kvalitní drenáží – nejlépe jim bude ve směsi písku a zahradní zeminy v poměru 2:1. Stejné půdní prostředí si vyžádá i pěstování krokusů v nádobách, které by navíc měly mít praktický odtokový otvor. Krokusy se také skvěle vyjímají jen tak rozeseté v trávníku. Ten by ale neměl být přemokřený a prorostlý mechem. Zapomeňte samozřejmě také na sekání trávníku v době květu krokusů.
Krokusy se samy skvěle rozmnožují z původních trsů, a to především pokud rostou na volnějším prostranství. Cibulky krokusů kvetoucích na jaře vysazujeme na podzim (v září) do hloubky kolem 6 až 10 centimetrů. Ty, které pokvetou na podzim, sázíme v létě (v červenci). Je také známým faktem, že podzimním krokusům vyhovuje spíše slunečné stanoviště, zatímco jarní krokusy mají rády spíše polostín.
Pokud jde o krokus neboli šafrán, nabízí se zde také vysvětlení známého lidového rčení typu „je ho jako šafránu“. A tak je třeba vysvětlit, že šafrán je velice vzácné a drahé koření, které se používá už od dob středověku. Vyrábí se z usušených blizen šafránu setého (Crocus sativus), který kvete právě na podzim. S květy fialové nebo čistě bílé barvy se ukazuje i na některých českých zahradách. Lidové rčení tak ukazuje především na fakt, že sběr blizen a jejich sušení je značně náročná práce. Navíc je hmotnost usušených blizen po sběru velmi nízká, a tak je jich zapotřebí pro výrobu šafránu co největší množství. Nicméně i tak se v moderní době může tento středověký šafrán dostat i na váš stůl – a to například jako dochucovadlo polévek, omáček a dalších jídel, kterým umí dodat typickou aromatickou chuť.
Pro další články, příspěvky a soutěže navštivte naše FB stránky Byt Dům Zahrada.
Komentáře