Půvabné lískovníčky s vůní posledního sněhu, jara a mandlí

Hrozny zlatých květů až z Japonska

Lískovníček pochází z oblasti Japonska, Himálaje a Číny, odkud se dostal i do našich zahrad. Zajímavé je, že začíná kvést ještě v době, kdy není obsypán listy. Můžete tak velmi brzy spatřit jeho žlutozelené květy seskupené do bohatých hroznů. Tento půvabný a nepříliš známý keř se pěstuje ve dvou základních rodech. Prvním je lískovníček chudokvětý (Corylopsis pauciflora) a lískovníček klasnatý (Corylopsis spicata). Zatímco ten první je drobnější, tak ten druhý roste více do výšky a celkově je statnější a vitálnější. Navíc také velice snadno vytváří kořenové výmladky. Název „chudokvětý“ není ovšem dobré brát vážně, protože větvičky tohoto druhu lískovníčku jsou celé bohatě obsypané květy. Tento výraz byl zřejmě použit výhradně pro odlišení od lískovníčku klasnatého, který má na jednom květenství drobných kvítků mnohonásobně více. Zřídka se u nás pěstuje také druh Corylopsis willmottiae pocházející z Číny. Ten dorůstá do výšky dvou až tří metrů a jeho převislé hrozny mívají až dvacet světle žlutých květů.

Mrazuvzdorný zázrak

Tomuto keři se bude nejlépe dařit na teplejších a chráněných stanovištích (potřebuje být chráněn proti ostrému větru). Jakmile ale zakoření, stanou se z něj odolné mrazuvzdorné rostliny (vydrží mrazy až do -27°C). Pěstují se také velmi jednoduše. Zahrádkáře zajisté potěší, že lískovníčky nepotřebují výchovný ani udržovací řez. Pokud ale budete chtít přece jen lískovníčku dopřát nějakou tu péči, zaměřte se až na staré keře, které budou už přece jen vyžadovat omlazovací řez. Ať už budete mít na zahrádce lískovníčky jako keře nebo jako vícekmenné stromky, dorostou vám do výšky od 100 až do 250 centimetrů. Hezky se z nich tedy bude vytvářet křovité patro pod vyšší dřeviny. Můžete z nich ale udělat i vzdušné zastínění pro vykvétající cibuloviny.

Lískovníček u cihlové zídky

Lískovníčku vyhovuje spíše stanoviště v polostínu než na plném slunci, půdu bude vyžadovat přiměřeně vlhkou, humózní. Rozhodně jej tedy nesázejte na suchá kamenitá prostranství. Působivě mu dáte vyniknout zejména u cihlové zídky, vedle jehličnanů či v sousedství živého plotu ze zimostrázu. Lískovníčky lze také kombinovat s azalkami, pěnišníky či vřesovci.

Podmanivá vůně mandlí a prvosenek

Květy lískovníčku vás nezaujmou jen svým pozoruhodným tvarem, ale také silně aromatickou vůní s nádechem sladkých mandlí. Někdy svou vůní může připomínat i vůni prvosenek. Květům lískovníčku navíc nevadí mráz ani sníh. Před příchodem zimy je ale vhodné přikrýt spodní část keře a na povrch půdy nasypat ochrannou vrstvu drcené kůry.

Listy lískovníčku jsou nejprve bronzové, přičemž v létě se proměňují do zelené a na podzim do zlatožluté barvy. Lískovníček vás potěší svými květy i na začátku zimy. Ještě váháte, proč ho vpustit do zahrady?