
Kdo by neznal srdcovku? Se svými růžovými nebo bílými květy ve tvaru srdíček se léta rozprostírá v mnohých českých zahradách. Pokud ji ještě nemáte, je načase si ji pořídit.
Přirozeně se srdcovka nádherná (Dicentra spectabilis) vyskytuje v horských lesích Číny a Koreje, ale nalézá se dokonce i na Sibiři. Mezi její zkulturnění a zapojení do okrasných rostlin se zasloužili Čínané. Srdcovka se díky významnému botanikovi Robertu Fortuneovi rozšířila do Evropy, sám ji totiž roku 1846 přivezl z Číny do Anglie.
Květ srdcovky jakoby připomínal nazpět ohrnuté ostruhy, právem si tedy zasloužila latinské pojmenování dicentra, které se skládá z řeckého dis, tzn. dva, a kentron, což je označení pro ostruhu. Doslova tedy toto označení znamená "dvoustruhý". V češtině se vžilo lidové pojmenování srdéčko, které jasně vypovídá o tvaru květu této půvabné trvalky. V zahraničí byste narazili na jména více či méně pozoruhodná: panenské srdce, Mariino srdce, krvácející srdce či Venušino vozidlo.
Mezi předky byla srdcovka velmi oblíbená, stala se dokonce jednou z nejvyhledávanějších a nejvysazovanějších exotických trvalek. Dříve tak zdobívala zahrady šlechtických sídel, ale také skromné zahrádky chalupářů. Z půvabných květů srdcovky dýchá kouzlo venkova, dětství a starých dobrých časů. Je takovou květinkou z babiččiny zahrádky...
Možná že díky tomu se však jen těžko usazuje v moderních českých zahradách, kterým vévodí prostorný nakrátko střižený trávník a hrstka keřů vyžadujících minimální péči. Srdcovka vás svými květy sice bude těšit jen necelý měsíc, ale originalitu a něžnost jejích květů vám ještě bude leckdo závidět.
Pokud se rozhodnete zařadit tuto trsnatou trvalku do své zahrady, dopřejte jí nejlépe polostinné stanoviště v blízkosti dřevin. Rostlina tak bude chráněná před větrem a silnými slunečními paprsky. Zimy se nemusíte bát, bez úhony přežívá i v nejchoulostivějších oblastech.
Půda pro srdcovku bude nejlepší vlhká tak akorát, dobře propustná a bohatá na živiny. Pokud ji chcete vysadit do jílovité půdy, doplňte ji trochou hrubšího písku nebo listovky.
Stanoviště s přímým dopadem slunce jí moc nesvědčí – předčasně v něm raší a také namrzá. Snadno se jí také na slunci mohou popálit listy. Srdcovka má velmi křehké kořeny, proto nemá ráda okopávání. Rovněž by kolem sebe měla mít dostatek prostoru.
Jinak je ale srdcovka na péči zcela nenáročná. Nekvete opakovaně, a tak se nemusíte starat o vyštipování uvadlých květů. Nevyžaduje ani žádný řez. Jen po odkvětu se doporučuje ji těsně u země sestřihnout, protože zatahující listy už pak nepůsobí moc hezky. Umělá hnojiva v případě srdcovky také nejsou zapotřebí, jen ji občas přihnojte dávkou kompostu nebo listovky.
Za málo péče – hodně potěšení z krásných květů. Vpusťte srdcovku do zahrady a nechte spolu s ní působit kouzlo starých dobrých babičkovských časů...
Komentáře