To správné dřevo na topení

Důkladně proschlá polena

Pokud topíte dřevem, je to jedna z nejlepších možností, jak se šetrně chovat k ovzduší. Výběr dříví jakožto topiva ušetří i vaši peněženku. Pokud si dříví zpracováváte sami, může to přinést i několik starostí navíc, se kterými si však každý správný hospodář hravě poradí.

Dříví určené k podzimnímu topení je třeba mít naštípané nejlépe už od jara. Dříví nasekané na polínka správných rozměrů se pak musí správně uskladnit a nechat důkladně vyschnout – alespoň od jara do podzimu. Ideální však je, když topíte dřevem s vlhkostí do 20 %, které jste nechali proschnout po dobu dvou až tří let. Správně vyschlé poleno poznáte podle toho, že když na něj poklepete jiným polínkem, neuslyšíte tupý zvuk, ale ostré cinknutí. Dostatečně vyschlé poleno je navíc logicky o dost lehčí.

Důsledky topení vlhkým dřívím

Pokud budete topit nedostatečně vysušeným dřívím, sníží se jeho tepelná účinnost. Při topení vlhkými poleny může rovněž dojít k zanešení komína dehtovými usazeninami. Komín pak začne špatně táhnout a bude si vyžadovat častější protáhnutí.

Buk, dub, bříza nebo jasan

Pokud jde o konkrétní druhy dřeva, které jsou nejvhodnější k topení v krbu, patří k nim zejména buk, dub, bříza, jasan, javor či jeřáb. Dříví z těchto stromů má totiž vysokou hustotu a dlouho hoří. Příliš rychle vám shoří dříví ze smrku, i když velmi hezky a romanticky v krbu praská.

Obecně se vyplatí držet se faktu, že tvrdé dřevo (buk, dub) hoří pomalu a dlouho žhne, zatímco měkké dřevo (smrk, borovice) rychle vzplane, ale také rychle ztrácí žhavé uhlíky. V případě měkkého a tvrdého dřeva je třeba brát v úvahu i rozdílné požadavky na dobu určenou k sušení. Měkké dřevo potřebuje k řádnému usušení alespoň jeden rok, zatímco tvrdé dřevo roky dva. Také z tohoto hlediska se vyplatí rovnat v dřevníku měkké dřevo zvlášť od toho tvrdého.

Topí se u vás doma dřívím? Užíváte si rádi romantických chvilek u krbu? Napište nám o tom na náš Facebook.