
To, jakým způsobem slavíme Velikonoce, vychází jak z pohanských, tak křesťanských tradic. Ty však dodnes nejsou v širokém povědomí tak dobře známy jako tradice vánoční. Dnes už tu máme Velký pátek, a tak se pojďme podívat, jaké zvyky se s ním pojí.
Velký pátek, který letos připadá na 19. dubna, je připomínkou dne smrti a ukřižování Ježíše Krista. Tento den by tak měl proběhnout v poklidu a usebrání. Ježíš Kristus zemřel podle evangelií ve tři hodiny odpoledne, proto se právě v tuto dobu scházejí věřící k bohoslužbě, která se odlišuje od té tradiční. Mimo jiné se při ní přednášejí modlitby za velké bolesti celého světa (rozdělení, války, špatné vztahy, nejednota křesťanů, ...). Výzdoba v kostele byla v tento den chudá. Na oltáři nebyly svíce ani květiny. Písně se zpívaly bez doprovodu varhan. Na Velký pátek je církví nařízen půst masa, takže se celý den nesmí jíst maso, a půst újmy, což znamená, že se může vydatně jíst jen jednou denně.
S Velkým pátkem se pojí celá řada tradic. Magická síla země tak například právě v tento den na okamžik otevírá poklady. Na chvíli se prý otevírá i legendami opředená hora Blaník. V tento významný postní den se lidé brzy zrána chodili mýt do potoka, aby své tělo uchránili před nemocemi. V krajích věrných plátenické výrobě se předly pašijové nitě. Pár jejich stehů na šatech pomáhalo chránit před uhranutím a zlými duchy. Na Velký pátek se nesmělo pracovat na poli ani v sadu, aby se nehýbalo zemí. A nesmělo se ani prát prádlo, protože by se namísto do vody namáčelo do Kristovy krve. A namísto zvonů, které „odletěly do Říma“, se chodilo po domech s řehtačkami – tak se oznamovalo poledne i ranní a večerní klekání. Pro koledníky pak hospodyně měla připravenou nadílku v podobě sušeného ovoce, pečiva, vajec a někdy i drobných peněz. Děti po vesnici běhaly a honily Jidáše – vybíral se chlapec se zrzavými vlasy. Některé zvyky žily vlastním životem v různých krajích. Na Kladensku se tak třeba jedla čočka, aby se domu držely peníze. Na Bydžovsku se zase na Velký pátek nesmělo nic půjčovat, protože půjčená věc mohla být očarovaná.
Na Zelený čtvrtek hrachy zasívej, na Velký pátek se zemí nehýbej!
Prší-li na Velký pátek, je k doufání úroda.
Velký pátek deštivý - dělá rok žíznivý.
Velký pátek vláha - úrodu zmáhá.
Když na Velký pátek hřmí, na poli se urodí.
Pro další články, příspěvky a soutěže navštivte naše FB stránky Byt Dům Zahrada.
(Foto: Pixabay, Pinterest, 31daily)
Komentáře