Velikonoční tradice II – Bílá sobota

Bílá sobota jako aliturgický den

Závěrem Bílé soboty především končí půst. Všichni se tak těšili na masitou stravu, taneční zábavy a další potěšení, která jim po dobu půstu byla přísně zapovězena. Bílá sobota je jinak aliturgickým dnem, což znamená, že kromě pomazání nemocných a svátosti smíření se nekonají žádné svátosti ani se neslaví mše svatá. Bílá sobota připomíná den, kdy Ježíš ležel v hrobě před nedělí Zmrtvýchvstání.

Zvyky na Bílou sobotu

V sobotu se především uklízelo, bílilo. Ještě před východem slunce bylo třeba vymést celé stavení, aby se v něm nedržel hmyz. Proto, aby bylo stavení čisté po celý rok, metlo se novým koštětem. Konkrétně na Bydžovsku se zase děvčata brzy zrána omývala rosou, aby měla bílou pleť bez pih. Také se vše podstatné připravovalo a chystalo na slavné vzkříšení, na Hod boží velikonoční. Připravovaly se sváteční a obřadní pokrmy. Pekly se mazance se symbolem ukřižovaného Ježíše a také velikonoční beránci. Na Bílou sobotu se také zdobila velikonoční vajíčka. Z vrbového proutí se pletly pomlázky a vázaly se březové metličky.

V tento den se v mnoha domácnostech uhasínalo ohniště, z kterého hospodyně vzala jedno polínko, jež pak položila před kostelem na hraničku. Kněz pak polínko posvětil a hospodyně jím znova zažehla oheň ve stavení. Z takových ohořelých dřívek se poté dělaly křížky, které se zapichovaly do pole, aby se jich držela úroda. Z popele posvěcených a dohořelých dřívek zase hospodář posypal louku. Některé uhlíky se také dávaly za trám do domu, aby zůstal uchráněn před případným požárem. V řadě míst bývalo rovněž zvykem vyjít na zahradu nebo do sadu a třást stromy. Tím se měly probudit k životu.

Pranostiky

Prší-li v noci na Bílou sobotu, bude málo třešní.

Odkud na Bílou sobotu vítr, odtud v létě deště.

Prší-li na Bílou sobotu, bude v létě nouze o vodu.

Pro další články, příspěvky a soutěže navštivte naše FB stránky Byt Dům Zahrada.

(Foto: Pixabay)