Velikonoční tradice IV – Velikonoční pondělí

Pondělí v oktávu velikonočním

Červené pondělí neboli liturgicky Pondělí v oktávu velikonočním je dnem, který následuje po neděli Zmrtvýchvstání Páně. Tento den je spojen s řadou tradic, které se řadí k přechodovým rituálům končící zimy a nastávajícího jara. Tyto nekřesťanské rituály byly v průběhu času v různých kulturách teologizovány a zasazeny do křesťanského rámce.

Církevní oslava Velikonoc má zcela jiný rámec. Je jím Kristovo vzkříšení – vítězství nad smrtí. Křesťané tak v tento den prožívají velikonoční radost ze svého vykoupení. Z liturgického hlediska je přitom pondělí rovnocenné následujícím dnům oktávu. Historicky však došlo k tomu, že jen pondělí zůstalo dnem pracovního klidu.

Zvyky na Velikonoční pondělí

Velikonoční neboli Červené pondělí probíhá především ve znamení pomlázky a velikonočního hodování. Chlapci chodívají dům od domu za děvčaty s pomlázkami spletenými z vrbového proutí a zdobenými stuhami. Šlehají dívky a vinšují. Šlehání tak doprovází odříkávání různých koledních říkanek. Za to pak dostanou malovaná velikonoční vajíčka neboli kraslice. Šlehání má děvčatům předat část jarní svěžesti vrbového proutí. Následující den zase někde chodí s pomlázkou děvčata, jinde polévají chlapce vodou. Dříve bývávalo zvykem číhat na děvčata zrána, když šla do kostela. Velikonoční koledování nabírá krajově rozličných podob.

Původ tradic

Zajímavostí je, že o pomlázce se zmiňuje už kazatel 14. století Konrád Waldhauser. O velikonočním pondělí a úterý se prý šlehali manželé a milenci. Lenivci se zase časně zrána házeli do vody nebo alespoň polévali, aby se probrali. Také hospodář vyšlehal čeládku, aby nebyla líná, krávu, aby se brzy otelila a ovocné stromky, aby se probudily ze zimního spánku k další úrodě. Zvyk darování malovaných vajíček zavedli zřejmě už Egypťané během svátků rovnodennosti. Vejce se zdobila nejen u Slovanů, ale i u Litevců, Němců, Švédů, na Kavkaze, v Asii i u jiných národů. Nejstarší nalezená kraslice je přitom stará 2300 let. Vejce je symbolem nového života; plodnosti, úrodnosti, života a vzkříšení (obsahuje zárodek života); životní síly, narození, nesmrtelnosti, slunce, návratu jara; bezpečí (díky skořápce) a zárodečného chaosu, ze kterého vznikl svět. Vejce se také přirovnává k hrobu, jenž skrývá život. Jde tedy o symbolické spojení s Ježíšovým zmrtvýchvstáním.

Pro další články, příspěvky a soutěže navštivte naše FB stránky Byt Dům Zahrada.

(Foto: Pixabay)