Výhody vyvýšených záhonů

Založení vyvýšeného záhonu

Pokud se rozhodnete pro založení vyvýšeného záhonu, najděte v zahradě vhodné slunné místo, na kterém by bylo možné obejít plánovaný vyvýšený záhon ze všech čtyř stran. V severojižním směru pak vyryjte pravidelnou prohlubeň v hloubce rýče a o šířce cca 120 cm.  Délka prohlubně pak záleží na vás.

Na dno budoucího záhonu se doporučuje položit králíkářské pletivo s jemnými očky, které zabrání nežádoucímu hnízdění hrabošů. Po povrchu této prohlubně rozprostřete větvičky a zpracovaný suchý zahradní odpad. Vše pak zakryjte vrstvami travních drnů, listí a v poslední řadě větší vrstvou směsi kompostu a zahradní zeminy.

Dalo by se tedy říct, že pěstování ve vyvýšených záhonech je vlastně takovým pěstováním přímo na kompostu. Rostliny tak zde čerpají mnohem více živin než v klasicky založených záhonech. Vzhledem k tomu, že rostlinné zbytky, které se rozkládají v půdě, vydávají teplo, dochází k tomu, že se vyvýšené záhony dají mnohem dříve osazovat. S vyvýšenými záhony tak máte i sklizeň daleko dříve než tradiční pěstitelé.

Ideální záhon pro pěstování zeleniny a bylinek

Je třeba však počítat s tím, že kompost uvnitř záhonu bude postupem času tlít, čímž bude půda sesedat. Proto je třeba ji pravidelně každé jaro doplňovat čerstvým kompostem. Také základna plná živin se po pěti až šesti letech vyčerpá, takže poté je třeba provést celý základní postup znovu.

Minimálně ze začátku však potěší opravdu bohatá úroda. V záhonu totiž zůstane dostatečná zásoba živin a také teplota uvnitř bude vyšší. Tyto podmínky pak vyhovují zejména plodové zelenině, konkrétně rajčatům, paprikám a okurkám.

Postupem času lze pak na vyvýšených záhonech pěstovat bylinky, které už nejsou na přísun živin tak náročné. K těm můžete přidat i listovou a kořenovou zeleninu. Vůbec ideálními sousedy pro rané pěstování na teplém vyvýšeném záhonu jsou pak kedlubny, jarní cibule a také hlávkový a listový salát.

Máte zkušenosti s pěstováním na vyvýšených záhonech? Podělte se o ně s námi na našem Facebooku.