
Únor je pro všechny zahrádkáře takovým posledním měsícem vyhlížejícím jaro v zahradě. V jeho průběhu se tak už plně připravujeme na příchod nové sezóny a intenzita prací v zahradě i kolem domu narůstá. Napomáhá nám při tom teplejší počasí a prodlužující se dny. Zahrada se stále naléhavěji snaží dožadovat naší pozornosti, a tak se v našem dnešním článku podíváme na to, jakou péči potřebuje právě v měsíci únoru.
Právě nyní nám začíná hlavní sezóna výsevu letniček. Mezi ty patří zejména petúnie, lobélie, hledíky či šalvěj. Ty pak jako vzrostlé sazenice vysazujeme v dubnu nebo na začátku května.
Pro úspěšné vzklíčení semínek je třeba mít k dispozici opravdu kvalitní osivo a také neméně kvalitní výsevní substrát. Právě jeho nízká kvalita bývá kolikrát příčinou, proč jinak zdravá semínka nevzklíčí nebo jsou rostlinky příliš slabé. Semínka nezalévejte proudem vody, ale jen je mírně roste.
Dalším důležitým předpokladem je odpovídající teplota stanoviště a také optimální vlhkost. Teplota v místnosti s osevními miskami by se měla pohybovat nejlépe mezi 20 až 24°C. Misku se semínky můžete dát klidně i přímo na parapet nad radiátorem. Ideálně ji ještě zakryjte mikrotenovou fólií, protože čerstvě zasetá semínka potřebují po dobu prvních pěti až sedmi dní maximální vzdušnou vlhkost.
Jakmile rostlinka vytvoří kořínek, začněte postupně vzdušnou vlhkost snižovat. Takže postupně sundavejte fólii a také teplotu v místnosti snižte na 18°C. Touto metodou totiž navíc zabráníte houbové chorobě, které se říká padání klíčních rostlin. Nemusíte se bát, že by rostlinám fólie vadila, protože v době bezprostředně po výsevu nevyžadují semínka mnoho světla. Jakmile se však rostlinkám začnou vytvářet zelené děložní lístečky, přemístěte výsevní misky na světlé stanoviště bez dosahu přímých slunečních paprsků.
V únoru také řežeme stromkové, ale i keřové rybízy, angrešty a další keře s drobným ovocem. Řežeme rovněž vinnou révu. Při řezu pamatujte na to, že se někdy liší konkrétní požadavky jednotlivých odrůd. Platí to především u maliníku, jehož řezem si tak sami ovlivňujete dobu plození. Jinou techniku řezu totiž vyžadují maliníky plodící brzy v létě a jinou zase maliníky s pozdní sklizní plodů. Tento bujný druh keře s malým ovocem je třeba pravidelně zbavovat nadměrného počtu mladých výhonů. Přestárlé a suché výhony je třeba odřezávat na úrovni půdy.
Jestliže chcete sklízet maliny v létě, je zapotřebí už v zimě nebo v předjaří zbavit keř všech starých výhonů a nechat jen ty letošní k letnímu plození.
Pokud chcete naopak sklízet maliny na podzim, doporučuje se provést u keře mnohem důslednější řez. Ten se provádí tak, že v zimě nebo v předjaří odstraníte zcela všechny výhony, a to až u země. Nemusíte se bát, že by maliník neobrazil – zjara už vás překvapí množstvím nových výhonů. Ty stihnou s přehledem dorůst a na podzim už vydají bohatou úrodu.
U ostružiníku provádíme ještě mnohem razantnější řez. Každý rok odstraňujeme odplozené dřevo těsně nad zemí. V případě choulostivějších keřů, mezi které patří například rakytník a muchovník, počkáme s řezem na bezmrazé počasí.
Řezem provzdušňujeme také keře angreštu, jehož strukturu důsledně pročistíme a mladé výhony zkrátíme na jeden pupen.
V případě řezu červeného a bílého rybízu odstraňujeme zejména přebytečné a křížící se výhony. Ty mladé pak zakrátíme na polovinu jejich délky. U černého rybízu pak každoročně odstraňujeme hned několik nejstarších výhonů a také prořezáváme všechny větvící se výhony, které zkracujeme na nižší silný výhon. V případě černého rybízu je nutné vést zmlazující řez směrem ven tak, aby se koruna otevřela světlu a provzdušnila se.
Všechny staré odplozené výhony odstraňujeme také u keře borůvky chocholičnaté. Z mladých výhonů ponecháme jen ty dostatečně silné, které vedou po stranách směrem ven. Právě díky razantnímu prořezání borůvky docílíme tvorby nových plodných výhonů.
Pro další články, příspěvky a soutěže navštivte naše FB stránky Byt Dům Zahrada.
Komentáře