
Vrba jíva není jen půvabnou dekorací do vázy v době velikonoční. Má také velmi prospěšné léčivé účinky. O tom, které to jsou, si povíme v dnešním článku.
V lidovém léčitelství se využívají zejména listy vrby jívy, ale také syrová či vařená vnitřní kůra tohoto stromu. Tu lze vysušit, rozemlít a zapracovat do obilné mouky, která se pak využije k pečení chleba. Čerstvá kůra vrby jívy je hodnotná především kvůli obsahu salicinu, který úzce souvisí s aspirinem.
Vrbová kůra se dobře uplatní také při léčbě nachlazení a různých zánětů, včetně zánětů kůže. Má příjemně uklidňující účinky a podporuje spánek. Pomáhá také při chorobách zažívacího ústrojí a močových cest. Nálev z vrbové kůry se používá k léčbě zánětů kůže, při revmatických potížích a také při nadměrném pocení nohou.
Léčivé účinky přitom mají i mladé výhonky vrby jívy, i když nechutnají zrovna lahodně. Mnohem lépe pak chutná odvar z listů vrby jívy, který se používá zejména na zmírnění horečky. Pomáhá však také s léčbou poruchy srážlivosti krve a při podráždění žaludeční sliznice.
Léčivé účinky mají také květy vrby jívy. Destilovaná voda z těchto květů dodává organismu energii a navíc má i afrodiziakální účinky. Lze jí také používat jako vnějšího mazání při bolestech hlavy či při oftalmii. Popel ze dřeva vrby jívy je pak účinný při léčbě hemoptýzy. Šťáva ze stromu pak zase pomáhá zlepšovat zrak.
Vrba jíva je tedy pro zdraví člověka velmi hodnotná, na druhou stranu by se k ní mělo postupovat šetrně. Je totiž docela první rostlinou, jejíž pyl může zjara konzumovat hmyz.
Vrbovou kůru sbíráme nejlépe na jaře v březnu nebo v dubnu z mladých větví. Tehdy v nich totiž proudí nejvíce mízy. Větvičky vrby jívy se doporučuje naříznout po obvodu a sloupnout.
I když je vrba jíva zdraví prospěšná, vyvolává v nadměrných dávkách otravu. Je tedy třeba se před jejím užíváním poradit s odborníkem.
Pro další články, příspěvky a soutěže navštivte naše FB stránky Byt Dům Zahrada.
Komentáře