Co to tu tak krásně kvete? Cibule a pažitka!

Pěstování do menu

Jelikož je v dnešní době řada zahrádkářů také schopnými kuchaři, sází si na zahrádku přesně ty druhy cibule, které pak v kuchyni využijí. Je jim známo, že do salátů se nejlépe hodí bílá nebo červená cibule, pod maso ta žlutá, do pomazánek že je nejlepší šalotka a s masem že se pak nejlépe peče perlovka. Každá z těchto cibulí si pak na záhonku vyžaduje trochu jinou péči, ačkoliv spadají všechny do jedné botanické skupiny.

Klasická cibule

Klasickou však navždy zůstane ta, kterou známe všichni. Vypěstovat si ji můžeme buď z časného březnového výsevu (to jsou např. odrůdy „Alice“, „Lusy“, „Elista“ nebo „Agostana“) nebo ze sazečky v dubnu (což jsou odrůdy jako „Všetana“, „Štutgartská“ nebo „Karmen“).  Výsadba cibule ze sazečky je mnohem jednodušší. Malé cibulky sázíme do pravidelných řádků vzdálených 30 centimetrů od sebe, přičemž jednotlivé sazenice jsou od sebe 5 centimetrů daleko. Stejnou vzdálenost od sebe by měly mít i jednocené rostlinky cibulí vzešlé z výsevu.

Šťavnatá naťová cibule

Velmi oblíbenou cibulí je ta označovaná jako naťová. Říká se jí také lahůdková nebo svazková. Pokud se z ní chceme těšit už brzy zjara, musíme ji vysít už na samém konci léta. Malé cibulky pak můžeme vysévat klidně až do října. Naťovou cibuli vyséváme zhusta do řádků, jednotlivé cibulky nejednotíme a sklízíme je během dubna a května, kdy je nať nejšťavnatější. Nedoporučuje se tuto zeleninu skladovat.

Šalotka a perlovka – pro vytříbené chuťové buňky

Dražší než klasické typy cibulí jsou šalotka s perlovkou. V obchodech také bývají velmi těžko k dostání. Šalotku vyséváme v únoru (jde o odrůdu „Ambition“ či „Prisma“) nebo sázíme cibulky v měsíci březnu a v červnu pak sklízíme nať nebo v srpnu cibule.

Perlovka (odrůda „Pompei“) nepatří k typickým cibulím, protože neobsahuje klasické vrstvy, ale vytváří kompaktní cibulky. Vypěstujeme si ji z jarního výsevu, opět ji nejednotíme a po sklizni drobné cibulky přímo užijeme v kuchyni nebo je naložíme. Opět se nehodí ke skladování, i když nám cibulky ve sklepě nějakou tu chvíli vydrží svěží.

Okrasná cibule zimní

Nenáročné na péči jsou vytrvalé typy cibulí. Patří sem například cibule zimní („Gerda“ nebo „Bajkal“) či sibiřská cibule, která se pěstuje zejména pro svou nať. Ta vyraší v březnu a vydrží až do prvních mrazů. Vysévat ji můžeme na jaře nebo koncem léta, nať můžeme sklízet celoročně. Zimní cibule krásně kvete, a tak na záhonku vůbec nevypadá jako užitková rostlina.

Správná půda pro cibuli

Pokud jde o vhodné prostředí pro pěstování, potřebuje cibule dobře zpracovanou půdu bez hrud a kamení, s dostatkem živin, ale nikoliv čerstvě vyhnojenou. Půda by neměla být příliš vlhká – v ní totiž cibule špatně zraje a po sklizni pak může ve sklepě zahnívat. Půda by ale neměla ani vysychat, a tak je dobré zasadit si k cibulím salát a mrkev, jejichž listy brání půdě ve vysychání. V první části vegetace je třeba dodat cibuli dostatek vláhy, aby dobře narostla. Pokud je obecně suché jaro, vydatně ji zalévejme.

Abyste na záhonku spojili praktickou funkci s tou estetickou, můžete vedle sebe vysázet třeba zimní cibuli s okrasnými bílo-zelenými květy přímo v blízkosti fialově kvetoucí pažitky. Vůně, krása a užitek se pak spojí v jedno.

Pro další články, příspěvky a soutěže navštivte naše FB stránky  Byt Dům Zahrada.